Po roce jsme se sešli u našeho kotle, abychom si uvařili ovar, pochutnali si na jelítkách, jitrničkách a tlačence a samo sebou nechyběly ani škvarky. Od ranních hodin se pan Krupička staral o oheň pod kotlem, štípal třísky a svým foukáním se snažil přimět oheň k poslušnosti. To se podařilo a mohl být zahájen proces vaření masa. Toho se jako každý rok ujal pan ředitel Sembdner a musíme všichni uznat, že to bylo naprosto dokonalé. Ovárek se rozpadal a s chlebíkem, hořčicí, křenem a okurkou to bylo naprosto dokonalé potrápení našich břich. Kdo měl chuť, zapil tu dobrotu pivem a ti méně zdatní si dali rumčaj, to je náš speciální nápoj vařený z rumu.

K poslechu a tanci hrál náš kapelník Jaroslav Porta a v pozdních odpoledních hodinách jsme zakončili náš zabijačkový den. Jo a aby jsem nezapomněla, naše týdenní přivolávání sluníčka se také podařilo, protože nás pěkně hřálo.